K porušení práva na ochranu osobních údajů při vymáhání hromadně postoupených pohledávek

Hromadné postupování pohledávek (typicky v souvislosti s různými bankovními produkty, zejm. úvěry z kreditních karet apod.) není dlouhodobě ničím neobvyklým. Jednotlivé pohledávky pak bývají zpravidla specifikovány v příloze postupní smlouvy, a to ve formě mnohastránkových tabulek obsahujících identifikaci dlužníků a výše a povahy postupovaných pohledávek. Je-li dlužníkem fyzická osoba, pak nepochybně postupní smlouva, resp. její příloha, obsahuje i osobní údaje dlužníka – jméno, příjmení, datum narození nebo rodné číslo, adresu bydliště atp.

Při vymáhání hromadně nabytých pohledávek u soudu, potažmo v následném exekučním či insolvenčním řízení, si pak věřitelé svou procesní situaci mnohdy „usnadňují“ tím, že (nalézacímu či insolvenčnímu) soudu nebo exekutorovi dokládají své věřitelské postavení mimo jiné postupní smlouvou včetně úplného přehledu všech postoupených pohledávek, nikoli pouze té, která je předmětem daného řízení. V občanském soudním řízení, potažmo v řízení exekučním, kde předkládané listiny nejsou bez dalšího nijak zveřejňovány, by takový postup mohl snad být nahlížen shovívavě. Prokazuje-li nicméně věřitel svůj nárok tímto způsobem v insolvenčním řízení, je nutno jeho jednání označit za protiprávní. Přihlášky pohledávek věřitelů do insolvenčního řízení jsou totiž automaticky uveřejňovány v insolvenčním rejstříku v síti Internet a jsou tak v zásadě neomezeně dostupné komukoli. Nelze přitom spravedlivě požadovat po insolvenčním soudu, aby z vlastní iniciativy a na základě vlastního právního uvážení takové podané přihlášky jakkoli upravoval.

Pokud tedy věřitel přihlásí do insolvenčního řízení svou pohledávku, kterou prokazuje postupní smlouvou obsahující seznam více dlužníků a jejich pohledávek, pak porušuje právo na ochranu osobních údajů všech dlužníků – fyzických osob, jejichž úpadek není v předmětném insolvenčním řízení řešen. V odůvodněných případech nadto nelze vyloučit eventuální zásahy do jiných osobnostních práv dlužníků, údaje o nich byly tímto způsobem neoprávněně zveřejněny.

V pozici věřitelů přitom není v obdobné situaci nic snazšího, než za pomoci běžně (i bezúplatně) dostupných softwarových nástrojů anonymizovat („začernit“) údaje o všech ostatních dlužnících, kterých se předmětné řízení netýká.