V našem posledním dílu se věnujeme ukládání trestů a s tím souvisejícími otázkami. V případě, že je odsuzujícím rozsudkem vyslovena vina obžalovaného je (zpravidla) současně s výrokem o vině soudem vynesen i výrok o trestu, tzn. sankce, kterou odsouzená osoba bude muset strpět za jednání, které bylo soudem shledáno jako protiprávní.
V první řadě je třeba si říci, jaké tresty může soud (pokud přikročí k uložení trestu) uložit. Úvodem je třeba uvést, že od roku 1990 nelze v České republice uložit trest smrti. Tato skutečnost pak plyne přímo z Listiny základních práv a svobod (LZPS), jejíž článek 6 odst. 3 stanoví, že:
„Trest smrti se nepřipouští.“
Jedním z mírnějších trestů, ke kterým může soud přikročit (pokud to skutkové okolnosti a ustanovení trestního zákoníku připouští) je peněžitý trest. Peněžitý trest je možno uložit buďto samostatně nebo společně s dalším trestem, např. trestem odnětí svobody nebo zákazem činnosti.
Peněžitý trest představuje svým způsobem „pokutu“, která se však zapisuje do rejstříku trestů. Za určitou výhodu peněžitého trestu (pokud je uložen samostatně) je možno považovat, že okamžikem jeho uhrazení se na odsouzeného hledí, jako by nebyl odsouzen.
Zákaz činnosti pak představuje další z možných trestů, který může soud odsuzujícím rozsudkem uložit. K zákazu činnosti zpravidla soud přistoupí v případě dopravních nehod s vážnějšími následky či je-li viník v době dopravní nehody pod vlivem alkoholu. Trest zákazu činnosti pak bude moci soud uložit i například lékaři v případě, že by svou (ne) činností způsobil například ublížení na zdraví.
Trest domácího vězení - Soud ukládá trest domácího vězení za méně závažné trestné činy. V případě, že soud uloží odsuzujícím rozsudkem trest domácího vězení; stanoví osobě, aby se ve vymezené době zdržovala v místě svého bydliště, přičemž soud přihlédne k výkonu povolání, případně též k péči o děti.
Obecně prospěšné práce - Trest obecně prospěšných prací lze uložit u přečinů. Princip tohoto trestu spočívá v tom, že osoba, které je tento trest uložen musí osobně vykonat zdarma a ve svém volnu práce např. pro obecní úřad; či určenou organizaci. Maximální možná výměra trestu obecně prospěšných prací může činit nejvýše 300 hodin. Minimální výměra pak činí 50 hodin.
Trest odnětí svobody – soud může uložit trest odnětí svobody v případech a v rozsahu v jakém to připouští trestní zákon. Soud zároveň s výrokem o trestu odnětí svobody rozhodne, do jakého typu věznice odsouzeného zařadí.
Trestní zákoník aktuálně rozlišuje dva základní typy věznic, a to věznice s ostrahou nebo věznice se zvýšenou ostrahou. O případném přeřazení do jiného typu věznice rozhoduje soud. Soud takové přeřazení může učinit v případě, že přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu může přispět k lepší nápravě odsouzeného.
Soud může rozhodnout o přeřazení do jiného typu věznice také v případě, že: (i) odsouzený opakovaně závažným způsobem porušil stanovený pořádek nebo kázeň nebo (ii) odsouzený byl pravomocně uznán vinným trestným činem, který spáchal ve výkonu trestu.
Odsouzený si rovněž může požádat o přeřazení do „mírnějšího“ typu věznice, a to za splnění následujících podmínek: (i) odsouzený, který byl odsouzen na doživotí, nejdříve po deseti letech výkonu trestu a (ii) jiný odsouzený nejdříve po uplynutí ¼ trestu, nejméně však šesti (6) měsíců. O návrhu odsouzeného rozhoduje soud, pokud soud návrhu odsouzeného nevyhoví, lze tento návrh opakovat nejdříve po uplynutí šesti (6) měsíců od skončení řízení o předchozím návrhu.
Odsouzený je rovněž prostřednictvím ředitele příslušné věznice požádat o podmíněné propuštění, jestliže odsouzený svým vzorným chováním a plněním úkolů prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život nebo v případě, že soud příjme záruku za dovršení nápravy.
Žádost o podmíněné propuštění lze podat nejdříve po 1/3 výkonu trestu odnětí svobody v případě, kdy je odsouzený poprvé ve výkonu trestu odnětí svobody a současně není odsouzen za zvlášť závažný zločin (tedy horní hranice tretu je 10 let) pokud nejde o:
- trestný čin, kterým měla být způsobena smrt, nejde-li o trestný čin zabití dle § 141 odst. 1;
- čin, kterým byla nebo měla být způsobena těžká újma na zdraví;
- jehož znakem je spáchání na těhotné ženě nebo na dítěti; který spáchal jako člen organizované zločinecké skupiny ve spojení s ní nebo v její prospěch.
Dále též čin, který byl spáchán za účelem umožnění spáchání teroristického činu; účasti na teroristické skupiny nebo vyhrožování teroristickým činem.
Po 2/3 výkonu trestu lze požádat o propuštění, pokud je osoba odsouzená za zvlášť závažný zločin, případně za některý z trestných činů proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci. Zpravidla se jedná o trestné činy vraždy, znásilnění a pohlavní zneužití apod.
Soud v rámci odsuzujícího rozsudku může dle okolností rovněž uložit trest
- propadnutí majetku;
- ztráty čestných titulů nebo vyznamenání;
- zákaz pobytu;
- zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce,
- ztráta vojenské hodnosti,
- vyhoštění.
Trestní zákoník rovněž umožnuje, aby bylo upuštěno od zbytku výkonu trestu zákazu činnosti. Odsouzený si může požádat po polovině doby, aby soud upustil od zbytku výkonu trestu zákazu činnosti.
Typicky se tento institut uplatní, je-li soudem uložen trest zákazu řízení motorových vozidel a odsouzený vedl řádný život a odsouzený prokázal, že dalšího trestu již není třeba nebo soud přijal záruku za dovršení nápravy. Soud rovněž může při rozhodování rovněž zohlednit skutečnost, že odsouzený absolvoval vhodný psychologický nebo sociální program.
Soud současně s výrokem o tom, že se od zbytku výkonu trestu zákazu činnosti upouští, stanoví i přiměřenou zkušební dobu (až 5 let), kdy v případě že odsouzený podmínky nesplní, může soud rozhodnout o tom, že odsouzený zbytek trestu zákazu činnosti vykoná.
Jsme rádi, pokud jste sledovali náš seriál. Pokud by vás zajímalo více informací, můžete se podívat na naše služby trestního práva. A my pro vás již nyní chystáme nový seriál z dalšího zajímavého odvětví.
