Kontrola nelegální práce jako letošní priorita č. 1 Státního úřadu inspekce práce

Protože razíme heslo, kdo je připraven, není překvapen, seznámíme Vás v dnešním článku, co se rozumí pojmem „nelegální práce“, pod kterou spadá i tzv. švarcsystém, a na kterou se oblastní inspektoráty práce v letošním roce v rámci kontrol prioritně zaměřují, a které je třeba se s ohledem na citelné sankce v pracovněprávní praxi vyhnout.

Definice nelegální práce před novelou

Ještě donedávna byla nelegální práce definována tak, že se jedná o závislou práci vykonávanou:

• fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah; případně
• cizincem v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení; a také
• cizincem bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky, je-li takové oprávnění zákonem vyžadováno.

Jde-li o závislou práci, o kterou musí jít ve všech shora uvedených případech, § 2 zákoníku práce stanoví, že závislou prací je práce, která je:

• vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance;
• jménem zaměstnavatele a podle jeho pokynů;
• zaměstnancem osobně;
• za mzdu, plat nebo odměnu za práci;
• na náklady a odpovědnost zaměstnavatele;
• v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

Podle § 3 zákoníku práce platí, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, kterým se rozumí pracovní poměr nebo právní vztah založený dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP nebo DPČ).

Definice nelegální práce po novele

Začátkem letošního roku nicméně nabyla účinnosti novela č. 408/2023 Sb., která definici nelegální práce změnila a zpřesnila.

Před účinností novely byl kromě shora uvedených znaků závislé práce, judikaturou dovozen a v soudní praxi opakovaně potvrzován další znak, a tím je soustavnost. K výkonu práce mimo pracovněprávní vztah tedy muselo docházet po delší dobu.

Pro orgány SUIP bylo nicméně při výkonu kontrolní činnosti velmi problematické prokázat, že k výkonu nelegální práce docházelo dlouhou dobu před samotným dnem fyzické kontroly na pracovišti zaměstnavatele. Tím spíše, pokud zaměstnavatelé v průběhu kontroly tvrdili, že určitá osoba (typicky OSVČ) pro zaměstnavatele pracovala pouze v době předmětné fyzické kontroly. S ohledem na to, že tato osoba nebyla u zaměstnavatele evidována, nebylo možné získat důkazy, které by nasvědčovaly tomu, že nelegální práce je vykonávána dlouhodobě.

To se však účinností novely změnilo, a tento znak pro posouzení nelegální práce napříště nebude relevantní. Příslušná část definice, která hovořila o práci, která „je vykonávána“ (přičemž z tohoto gramatického vyjádření lze vyvodit nutnost opakované (soustavné) činnosti, jak vyplývá z dřívější judikatury Nejvyššího správního soudu), byla nahrazena souslovím „je konána“. Pro posouzení toho, zda se jedná o nelegální práci, tak není nově podstatná soustavnost, ani délka výkonu této práce.

Jak je to se zaměstnáváním Ukrajinců?

Mají-li občané Ukrajiny tzv. dočasnou ochranu dle zákona č. 65/2022 ve spojení se zákonem č. 221/2003 Sb. o dočasné ochraně cizinců, potom platí dle § 32 zákona o dočasné ochraně cizinců, který upravuje status cizinců pod dočasnou ochranou, že cizinec požívající dočasné ochrany se pro účely zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

Pokud je občan Ukrajiny  v režimu „dočasné ochrany“, což lze zjistit z vízového štítku, potom má zároveň volný přístup na tuzemský pracovní trh (z pohledu zaměstnanosti se na ní hledí jako na osobu  s povoleným trvalým pobytem na území ČR), tj. zaměstnanec nemusí řešit pracovní povolení, zaměstnavatel nemusí nejdříve oznamovat volnou pracovní pozici ÚP, atd. Jinými slovy, občana Ukrajiny lze zaměstnat stejně jako jiné uchazeče – občany ČR.

Sankce za nelegální práci

Novela se dotkla také sankcí, které jsou ukládány za výkon nelegální práce a za umožnění jejího výkonu. Nově je možné uložit kromě stávajících, poměrně citelných sankcí, kterými jsou pokuta až do výše 100.000,- Kč za výkon nelegální práce a pokuta až do výše 5.000.000,- Kč či 10.000.000,- Kč (podle toho, zda se jedná o zaměstnavatele fyzickou osobu, nebo právnickou či podnikající fyzickou osobu) za umožnění výkonu nelegální práce, také zákaz činnosti až na dva roky.

Doporučení na závěr

S ohledem na četné kontroly, k nimž má letos ze strany SUIP dojít, tak nezbývá než doporučit, aby si zaměstnavatelé ověřili, zda některá osoba, která vykonává pro zaměstnavatele práci mimo pracovněprávní vztah, nenaplňuje znaky závislé práce, případně, zda zaměstnanci, kteří jsou cizinci, disponují platným povolením k zaměstnávání (případně spadají pod dočasnou ochranu). Jinými slovy, zda se zaměstnavatelé nevystavují riziku uložení pokuty či zákazu činnosti ze strany SUIP. V opačném případě je nanejvýš vhodné tuto osobu do pracovněprávního vztahu převést. To stejné poté platí i pro osoby, které vykonávají práci mimo pracovněprávní vztah a kterým může být uložena sice nižší, ale nikoli zanedbatelná pokuta.