Vláda předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky návrh zákona, kterým se mění mimo jiné zákon o obchodních korporacích (dále „ZOK“) a zákon o živnostenském podnikání (dále „ŽZ“). Jedním z důvodů navrhované novelizace zákonů je zajištění souladu vnitrostátního a evropského práva[1]. Cílem nové právní úpravy je zefektivnění a zrychlení zakládání zejména kapitálových společností. Návrh zákona navazuje mj. na novelu notářského řádu, která nabyla účinnosti dne 1. září 2021 a která umožnila, aby proces založení a vzniku společnosti bylo možné provést u notáře bez fyzické přítomnosti zakladatele dané společnosti.

Nejdůležitější změny nastaly v následujících oblastech:

  1. Zápis společnosti do obchodního rejstříku bez živnostenského oprávnění

Cílem nové právní úpravy je umožnit nově vznikajícím subjektům ohlásit živnost, popř. požádat o vydání koncese, nezávisle na podání návrhu na zápis do veřejného rejstříku. Dle nové právní úpravy tedy nebude výpis z živnostenského rejstříku podmínkou pro zápis do obchodního rejstříku.

Pokud by pak obchodní korporace, jejímž předmětem podnikání je živnostenské podnikání, ve lhůtě 1 roku nezískala živnostenské oprávnění, může jí soud dle navrhovaného § 93 písm. b) ZOK zrušit.

  1. Souhlas s umístěním sídla již obvykle nebude třeba předkládat živnostenskému úřadu

V souladu se zásadou „Once-Only“ (tedy dokládat veřejné správě dokumenty pouze jednou) návrh zákona vypouští povinnost doložit doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor sídla společnosti (tedy např. souhlas s umístěním sídla) spolu s dalšími dokumenty při ohlašování živnosti, popř. žádosti o udělení koncese, a to za předpokladu, že tento doklad byl předložen při zápisu společnosti do veřejného rejstříku.

  1. Změna formulace překážek výkonu funkce

Současná právní úprava odkazuje na podmínky provozování živnosti uvedené v ŽZ. A to navzdory skutečnosti, že mnoho existujících společností nemá záměr živnostensky podnikat. Dle novely mají být překážky výkonu funkce členů volených orgánů upraveny přímo v ZOK. Návrh zákona v § 46 ZOK považuje za překážku výkonu funkce člena voleného orgánu:

  1. Zákaz vykonávat funkci člena řídicího, kontrolního nebo správního orgánu právnické osoby uložený rozhodnutím orgánu veřejné moci České republiky, jiného členského státu Evropské unie nebo státu Evropského hospodářského prostoru, anebo rozhodnutím mezinárodní organizace, jakož i takto uložený zákaz vykonávat činnost související s podnikáním v oblasti podnikání nebo oboru činnosti, který odpovídá předmětu podnikání nebo činnosti obchodní korporace;
  2. zákaz vykonávat funkci člena řídicího, kontrolního nebo správního orgánu právnické osoby uložený rozhodnutím orgánu veřejné moci jiného státu z důvodů obdobných důvodům pro jeho uložení v České republice, jakož i takový zákaz vykonávat činnost související s podnikáním v oblasti podnikání nebo oboru činnosti, který odpovídá předmětu podnikání nebo činnosti obchodní korporace“;
  3. odsouzení, ledaže se na osobu hledí, jako by nebyla odsouzena, za trestný čin v návrhu zákona uvedený v § 46 odst. 1 písm. c) bod 1. - 4.; a
  4. „rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek osoby vydané v České republice nebo obdobné rozhodnutí orgánu veřejné moci jiného státu, a to do okamžiku zrušení konkursu.

Návrh zákona do § 46 odst. 2 a odst. 3 ZOK zakotvuje také informační povinnost osoby, která se má stát členem voleného orgánu společnosti, o skutečnostech, které by důvodně mohly vést ke vzniku překážky výkonu funkce. Tato informační povinnost má být splněna před tím, než se osoba ujme výkonu funkce a trvá po celou dobu výkonu této funkce. Nastane-li u člena voleného orgánu právnické osoby některá z překážek pro výkon funkce během jejího výkonu, má tento člen povinnost o tomto informovat obchodní korporaci bezodkladně poté, co se o této skutečnosti dozví.

Způsobilost být členem orgánu právnické osoby se bude dle návrhu dokládat tak, jako doposud, čestným prohlášením. Jeho podoba se však bude s ohledem na novelu zákonů a změnu definice překážek výkonu funkce člena voleného orgánu lišit.

  1. Evidence vyloučených osob

Návrh zákona v ustanovení § 70 a násl. ZOK navrhuje též zavedení evidence vyloučených osob, jejíž absence je dle důvodové zprávy návrhu na mezinárodním poli ojedinělá. Evidence vyloučených osob by měla být neveřejná a spravovat ji má Ministerstvo spravedlnosti. Ministerstvo by pak mělo vydat příslušný výpis z evidence či potvrzení o neexistenci zápisu na základě žádosti podané na formuláři uveřejněném na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

Návrh novely zákonů v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů v právu obchodních společností Vláda předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky dne 2. 2. 2022. Vzhledem k tomu, že návrh zákona přináší významné změny v oblasti obchodního práva, legislativní proces budeme nadále sledovat.

 

[1] Transponuje ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1151 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132