Máme pro vás nový díl seriálu Z deníku Parlamentu, v této epizodě se vrátíme k nedávnému schválení konsolidačního balíčku a přiblížíme vám souvislosti a dopady těchto změn.

V Senátu nakonec hlasovalo pro balíček 53 ze 74 přítomných senátorů a senátorek. Senát nakonec přijal pouze doprovodné usnesení, kde ocenil snahu vlády zastavit prohlubování rozpočtových deficitů, a vyzval ji, aby do budoucna zvážila přehodnocení několika opatření. Patří sem třeba úpravy dohod o provedení práce, zachování některých daňových úlev, nebo volnější podmínky pro marketing méně škodlivých nikotinových produktů.

Pojďme se na balíček čítající změny 65 zákonů podívat ještě jednou a zaměříme se na celkové souvislosti a dopady na veřejné finance. Vláda se netají tím, že navržená opatření nejsou populární, ale podle ní nutná, aby zastavila nebezpečný trend zadlužování státu. Pokud by nebyla schválena, schodek státního rozpočtu by jen v roce 2025 stoupl o 150 miliard korun.

Pro příští rok snižuje balíček a další úspory ve výdajích státu schodek státního rozpočtu o 97 miliard korun v poměru jedné třetiny na straně příjmů, dvě třetiny na straně výdajů. Větší část konsolidace tak tvoří úspory, hlavně na dotačních titulech. Vláda chce v roce 2024 kromě nižších provozních a mzdových nákladů státní správy škrtnout dotace ve výši 84 miliard korun. Dotace se krátí dvanácti ministerstvům a Všeobecné pokladní správě v celkové výši 46 miliard korun. Největší část se dotkne snížení dotací v resortu průmyslu a obchodu na podporu přenosové soustavy a obnovitelných zdrojů energie.

Největšími změnami na straně příjmů je zvýšení firemních daní o dvě procenta z 19 na 21 procent a dva zásahy zjednodušující daňový systém. Patří sem sjednocení DPH do dvou sazeb s výjimkou nulové daně na knihy, a zrušení 22 daňových výjimek.

Pozitivní jsou aktuální reakce ratingových agentur, které přestaly hrozit zhoršením ratingu a dávají najevo, že se zlepšuje jejich pohled na tuzemské veřejné finance. To je důležitý signál posilující důvěru investorů.