Z deníku Parlamentu: Liniový zákon

Není žádným tajemstvím, že Česká republika čelí značným výzvám ve výstavbě dopravní infrastruktury. V porovnání s našimi sousedy, zejména Polskem, zaostáváme. Polsko se v posledních deseti letech může pochlubit nárůstem dálniční a rychlostní komunikace o 2800 kilometrů, zatímco u nás jsme dosáhli pouhých 193 kilometrů. Podle prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, pana Miloslava Kaly, Polsko věnovalo výstavbě dálniční sítě výraznou prioritu, což se odráží v efektivním směřování investic, včetně unijních dotací. Naše země se často potýká s rozptýlením těchto dotací na tisíce malých projektů s nejistým významem.

Rozdíl v tempu výstavby lze přičítat i zapojení soukromého kapitálu, což je strategie, již si osvojily i polské vlády, zejména prostřednictvím partnerství soukromého a veřejného sektoru (PPP projektů). Toto partnerství již realizuje i česká vláda, zejména v případě dostavby dálnice D4 v jižních Čechách.

Hlavním cílem liniového zákona je tudíž zjednodušit a zrychlit procesy schvalování silničních staveb, snížit byrokracii a usnadnit výkup pozemků. Zákon také reaguje na evropskou směrnici, která se snaží urychlit výstavbu liniových staveb. Nový zákon přináší několik klíčových bodů, včetně omezení počtu opravných a revizních prostředků v povolovacím řízení a zkrácení lhůt.

Liniový zákon se však neomezuje pouze na dopravní infrastrukturu. V průběhu schvalovacího procesu byl rozšířen o další strategické stavby, s důrazem na energetickou bezpečnost. To zahrnuje urychlení výstavby jaderných elektráren a související infrastruktury.

Sledujte nás, jelikož i v nadcházejícím roce vás budeme informovat o novinkách přímo z parlamentu.