V nejnovějším dílu seriálu Z deníku Parlamentu se podíváme na nedávnou novelu energetického zákona, která otevírá nové možnosti pro využívání obnovitelných zdrojů energie a podporuje energetickou nezávislost.

Podstatou komunitní energetiky je lokální výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaických, ale i větrných elektráren. Umožňuje sdílení i prodej přebytků takto vyrobené elektřiny ostatním účastníkům trhu. Do tohoto systému se bude moci zapojit široká škála uživatelů, počínaje domácnostmi a živnostníky, až po obce a veřejné instituce.

Nabízí se víc modelů využívání komunitní energetiky. V první variantě se uplatňuje pojem aktivní zákazník. Jedná se o ty případy, kdy elektřinu vyrábí jeden účastník trhu, a sdílet ji bude moci až devět dalších odběrných míst. Tato možnost je vhodná například pro rodinu, která přes víkend vyrábí elektřinu fotovoltaikou na střeše chaty, a přes týden ji může posílat nejen do místa svého bydliště, ale i příbuzným nebo sousedům. Do této kategorie spadá i skupina aktivních zákazníků, která se dělí o elektřinu vyráběnou na jedné nebo několika vlastních nemovitostech.

Druhou možností, která bude pravděpodobně nejvyužívanější, je sdílení elektřiny domácnostmi v jednom bytovém domě. To je vhodné zejména pro bydlení na sídlištích. Sdružení vlastníků bytů, případně družstva, se mohou domluvit a sdílet elektřinu například ze společné fotovoltaické elektrárny na střeše budovy. Návratnost na pořizovací náklady se může pohybovat kolem šesti až osmi let při využití padesátiprocentní dotace z programu Nová zelená úsporám.

Poslední variantou je sdílení elektřiny přes energetická společenství, přičemž nový zákon definuje pravidla pro jejich fungování. Energetické společenství může vytvořit skupina až tisíce odběrných míst s omezením na tři sousedící obce s rozšířenou působností. Členy společenství se mohou stát kromě jednotlivců například společenství vlastníků bytových jednotek, obce, školy, úřady nebo malé či střední podniky. Všichni mohou sdílet společně vyráběnou elektřinu.

I když někteří experti varují před přílišným „revolučním“ očekáváním a upozorňují mimo jiné na zvýšené náklady na distribuční síť, stále platí, že po očekávaném útlumu uhelných zdrojů je navýšení podílu výroby čisté elektřiny z obnovitelných zdrojů nevyhnutelné. Předpokládá se, že výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů stoupne i díky nové legislativě do roku 2030 téměř dvojnásobně. Do budoucna tak bude nikoli nevýznamnou součástí energetického mixu s dominantní úlohou jádra.