Nejdůležitější zákon místních samospráv, zákon č. 128/2000 sb., o obcích, doznal k 1. lednu 2024 několika významných změn. Jejich smyslem je především zjednodušit a zefektivnit fungování obcí a zároveň umožnit jejich hospodárnější a akceschopnější počínání. Nepřináší přitom představitelům obecních samospráv žádné nové povinnosti.

Nově účinná podoba zákona o obcích přináší celou řadu nových institucí a novelizací dosavadní právní úpravy. Úplnou novinkou je tzv. společenství obcí, jež by mělo usnadnit a ještě více prohloubit spolupráci mezi jednotlivými obcemi nacházejícími se ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností. Společenství obcí bude propojením daleko hlubším než jsou dosavadní svazky obcí. Díky tomu od ledna mohou obce mnohem efektivněji plánovat společné aktivity a realizovat rozvoj v řadě činností spadajících do samostatné působnosti obce, ať už jde o agendu péče o seniory, zajišťování školní i předškolní docházky, řešení odpadů či dopravních služeb. Společenství budou za účelem plánování a strategického směřování zpracovávat tzv. strategii rozvoje společenství obcí. Tu musí následně schválit nejvyšší společenství nazvaný shromáždění, jenž tvoří starostové všech členských obcí.

Přesto jsou na vznik společenství kladeny poměrně přísné podmínky. Společenství může vzniknout pouze přeměnou z ustanoveného svazku obcí, a to na základě rozhodnutí krajského úřadu o zápisu do rejstříku svazků obcí. Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, v němž se nachází nejvýše 40 obcí, může vzniknout maximálně 1 společenství obcí, je-li obcí ve správním obvodu do 60, pak nejvýše 2 společenství obcí, do 80 obcí nejvýše 3 společenství obcí, a pokud jich v daném obvodu leží více než 80, mohou vzniknout až 4 společenství.

Důležitou novinku ovšem institut společenství přináší obcím i pro výkon přenesené působnosti v podobě tzv. „létajícího úředníka“. Výkon správních činností určených zákonem totiž nově může obec, jež je členem společenství, zajišťovat prostřednictvím zaměstnance společenství. Zejména pro nejmenší obce pod tisíc obyvatel, kterých je v Česku skoro 3 900, jež nemají potřebné odborníky na všechny činnosti, které zajišťují, by tak mělo dojít ke zkvalitnění řešené agendy i k finančním úsporám.

Financí se týkají i další podstatné body novely. Od ledna již totiž odměny zastupitelům obcí neurčuje prostřednictvím nařízení vláda, ale jeho výpočet je zanesen přímo v textu zákona o obcích. Odměny jsou tak nyní dle stanoveného vzorce vypočítávány pro každý kalendářní rok z průměrné hrubé měsíční nominální mzdy. Pro obecní zastupitele se kromě odměňování mění i možnost účasti na plénu zastupitelstva. I vzhledem ke zkušenosti s obdobím proběhlé pandemie COVID-19 tak bude nově možné vést zasedání obecních orgánů online formou.

Na základě zkušenosti z voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy rovněž nově zákon stanovuje, kdy dochází k předání správy obce v tzv. „mezivolebních obdobích“. Nemůže už tak napříště nastat situace, kdy byl v Praze zvolen pouze nový primátor, zatímco u vlády stále zůstávala původní rada města.

I poslední velká změna je reakcí na tragické a nepředvídané události posledních let. Ze zkušeností vyvstalých s pomocí obcím na jižní Moravě postižených řáděním tornáda proto vyvstala nově v zákoně možnost svolat mimořádné zastupitelstvo ze zvláště závažných důvodů do 2 dnů na místo běžných sedmi dnů. V neposlední řadě se díky zkušenostem s potřebou okamžité pomocí posouvá hranice výše darů a dotací, o jejichž poskytnutí může rozhodnout rada obce, a to z původních 20 000 Kč na pětinásobek, ve výši 100 000 Kč. Tato úprava by tak obecním orgánům měla umožnit reagovat na nastalé události mnohem pružněji.