Seriál – Veřejné zakázky a soutěžní právo: díl 3.

Obecně rozlišujeme tři režimy určené hodnotou veřejné zakázky, a to režim veřejné zakázky malého rozsahu (zadávání zakázek v tomto režimu není v zákoně blíže upraveno, neboť zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku malého rozsahu v zadávacím řízení), režim podlimitní a režim nadlimitní.

Veřejnou zakázku lze zadat mimo režim zákona, tj. jako veřejnou zakázku malého rozsahu, pokud je její předpokládaná hodnota rovna nebo nižší než částka 2 000 000 Kč, jedná-li se o veřejnou zakázku na dodávky nebo služby. U stavebních zakázek je tento limit posunut až na částku 6 000 000 Kč. Blíže se těmito zakázkami zadávanými mimo režim zákona budeme zabývat v rámci následujícího dílu našeho seriálu.

Za podlimitní veřejné zakázky potom považujeme veřejné zakázky na dodávky a služby, jejichž předpokládaná hodnota přesahuje částku 2 000 000 Kč, a dále veřejné zakázky na stavební práce, u kterých hodnota přesahuje 6 000 000 Kč. Horní hranice předpokládané hodnoty, po jejímž přesažení již zakázku řadíme k nadlimitnímu režimu, je stanovena Nařízením vlády č. 172/2016 Sb.[1] Má-li být veřejná zakázka považována za nadlimitní, musí její předpokládaná hodnota dosahovat daných finančních limitů, nicméně určitou roli hraje rovněž povaha samotného zadavatele.

Od takto určeného režimu se následně odvíjejí konkrétní pravidla procesu zadávání veřejné zakázky, kdy některá zadávací řízení jsou administrativně náročnější a některá zase méně náročná. Zadavatel má tedy možnost volit z následujících druhů zadávacích řízení:

• otevřené řízení;
• zjednodušené podlimitní řízení;
• užší řízení;
• jednací řízení s uveřejněním;
• jednací řízení bez uveřejnění;
• řízení se soutěžním dialogem;
• řízení o inovačním partnerství;
• koncesní řízení;
• řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

Pojem „zadávací řízení“ lze definovat jako zákonem stanovený postup zadavatele směřující k uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem na jedné straně a dodavatelem příslušného plnění na straně druhé. Při volbě druhu zadávacího řízení by se měl zadavatel řídit a) povahou jím poptávaného plnění a b) režimem veřejné zakázky.

Ne vždy totiž může zadavatel volit ze všech shora uvedených druhů. Některé druhy zadávacích řízení lze využít pouze v konkrétním režimu (např. zjednodušené podlimitní řízení lze použít pouze, jak ostatně sám název napovídá, v podlimitním režimu, a to dokonce ne vždy). Dále je třeba mít na paměti, že použití některých zadávacích řízení je vázáno na splnění zákonných podmínek – tím je např. jednací řízení bez uveřejnění, jehož použití zákon podmiňuje splněním přísných podmínek (na rozdíl od otevřeného řízení, které je z hlediska zákona možné využít téměř vždy).

Otevřené řízení

• Univerzální typ zadávacího řízení.
• Lze použít pro nadlimitní i podlimitní veřejné zakázky.
• Řízení je jednokolové (oproti např. jednacímu řízení s uveřejněním).
• Zahájeno výzvou neomezenému počtu dodavatelů.
• Lhůta pro podání nabídek obecně min. 30 dnů od zahájení (zákon stanoví podmínky pro delší, příp. kratší lhůtu).

​​Zjednodušené podlimitní řízení

• Jednodušší oproti otevřenému řízení.
• Nižší administrativní náročnost.
• Rychlejší průběh řízení – lhůta pro podání nabídek min. 11 pracovních dnů.
• Zahájeno výzvou neomezenému počtu účastníků nebo tzv. uzavřenou výzvou konkrétním dodavatelům (alespoň pěti).

Užší řízení

• Lze použít pro nadlimitní i podlimitní veřejné zakázky.
• Zahájeno výzvou neomezenému počtu dodavatelů.
• Řízení je dvoukolové (dvoufázové) – v prvním kole dodavatelé podávají žádosti o účast a ti, kteří prokázali splnění kvalifikace, jsou následně ve druhém kole vyzváni k podání nabídek.
• Řízení je (s ohledem na dvě na sebe navazující fáze) o něco zdlouhavější.

A jak je to s dalšími druhy zadávacích řízení?

• Zákon myslí i na zadavatele, kteří nejsou schopni přesně určit, co poptávají a plná specifikace předmětu plnění veřejné zakázky tak často vzejde až z průběhu zadávacího řízení.
• Jednací řízení s uveřejněním, řízení o inovačním partnerství, řízení se soutěžním dialogem: Zákon u těchto druhů předpokládá, že mezi zadavatelem a dodavatelem bude probíhat jednání za účelem nalezení ideálního řešení pro naplnění zadavatelových potřeb.
• Soutěž o návrh: postup zadavatele směřující k získání konceptu či ideového návrhu řešení předmětu plnění (např. projekt v oblasti architektonických služeb).

Jednací řízení bez uveřejnění: zvláštní zadávací proces, který se povahou velmi blíží přímému zadání zakázky konkrétnímu dodavateli, dochází zde tedy ke značnému omezení hospodářské soutěže, a to výhradně při splnění podmínek stanovených zákonem (např. v případě, kdy předmět veřejné zakázky může reálně plnit pouze jediný dodavatel).