V předchozím dílu našeho seriálu jsme nastínili případy, kdy může dojít k vyloučení účastníka zadávacího řízení. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) však rozlišuje okolnosti, resp. důvody, pro které zadavatel účastníka vyloučit může, a pro které jej vyloučit musí.

Kdy se tedy jedná o možnost a kdy o povinnost zadavatele vyloučit účastníka ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku?

Co říká zákon?

Zadávací řízení je klíčovým procesem ve veřejných zakázkách, jehož cílem je zajistit transparentnost, spravedlnost a efektivitu při výběru dodavatelů pro veřejné projekty. Během tohoto procesu mohou nastat situace, kdy některý z účastníků nesplňuje zadávací či zákonem stanovené podmínky nebo se dokonce dopustí protiprávního jednání. V takových případech je na místě uvažovat o vyloučení takového účastníka podle § 48 zákona. Otázkou však zůstává, zda je vyloučení pouze možností, nebo povinností zadavatele.

Právní rámec problematiky vyloučení účastníka zadávacího řízení obsahuje zejména § 48 zákona, kde nalezneme taxativní výčet důvodů pro vyloučení, a to jak fakultativní (možnost zadavatele vyloučit účastníka), tak i obligatorní (povinnost zadavatele vyloučit účastníka).

Kdy můžu vyloučit?

V první řadě je třeba zdůraznit, že při rozhodování o vyloučení je zadavatel povinen respektovat základní zásady stanovené v § 6 zákona a to zejména zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zjednodušeně řečeno, pokud zadavatel shledá u dvou účastníků totožný důvod pro jejich vyloučení ze zadávacího řízení, nemůže se rozhodnout pro vyloučení pouze jednoho z nich, nýbrž musí rozhodnout o vyloučení obou těchto účastníků.

V určitých situacích má totiž zadavatel možnost rozhodnout o vyloučení účastníka na základě svého uvážení. Tento přístup umožňuje zadavateli zohlednit všechny relevantní okolnosti a posoudit, zda je vyloučení účastníka oprávněné a potřebné. Možnost vyloučení se typicky vztahuje na případy, kde neexistují jednoznačné zákonné požadavky na vyloučení, ale konkrétní okolnosti takový krok ospravedlňují. Následující případy ilustrují situace, kdy zadavatel může, ale nemusí, přistoupit k vyloučení účastníka:

a) Nesplnění kvalifikačních předpokladů

Pokud účastník nesplňuje požadované kvalifikační předpoklady, zadavatel má právo jej vyloučit. Avšak není to vždy povinností, zejména pokud takové nedostatky na straně účastníka nejsou až tak zásadní a účastník může podmínky dodatečně splnit. Například, pokud uchazeč nesplňuje formální požadavky na doložení určitého dokumentu, ale je schopen jej dodat během krátké doby, zadavatel může rozhodnout, že ho nevyloučí okamžitě, ale poskytne mu možnost dokument doplnit prostřednictvím žádosti o objasnění a doplnění podle § 46, o které pojednával předchozí díl seriálu.

b) Mimořádně nízká nabídková cena (MNNC)

Institutem mimořádně nízké nabídkové ceny je zadavatel chráněn před situací, kdy účastník nabídne cenu tak nízkou, že vznikají pochybnosti o tom, zda je fakticky schopen za tuto cenu veřejnou zakázku realizovat. Definiční rámec MNNC je upraven v § 28 zákona jako nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Zároveň se pomocí institutu MNNC také chrání ostatní účastnící před nabídkou obsahující tzv. dumpingové ceny.

V případě podezření zadavatele, že se u dané nabídky jedná o MNNC může účastníka vyzvat k jejímu vysvětlení, resp. potvrzení a písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC postupem podle § 113 zákona. Rozsah odůvodnění MNNC není zákonem blíže specifikován, ale může se jednat zejména o ekonomické aspekty výrobního procesu, použití technických řešení nebo originalitu předmětu veřejné zakázky. Také v tomto případě má zadavatel pouze možnost, nikoliv povinnost účastníka vyloučit.

c) Vyloučení pro nezpůsobilost

Fakt, že určitý účastník je nezpůsobilý je věcí prokazování zadavatele, tzn. že důkazní břemeno je na jeho straně. Důvody pro vyloučení mohou být následující:

  • plnění nabízené dodavatelem by vedlo k nedodržování povinností vyplývajících z předpisů životního prostředí, sociálních nebo pracovněprávních předpisů;
  • došlo ke střetu zájmů;
  • došlo k narušení hospodářské soutěže;
  • účastník se v posledních 3 letech dopustil závažného pochybení v rámci plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem;
  • účastník se neoprávněně pokusil ovlivnit rozhodnutí zadavatele nebo se pokusil o získání neveřejných informací;
  • účastník se v posledních 3 letech dopustil závažného profesního pochybení, které zpochybňuje jeho důvěryhodnost.

Zadavatel má právo se podle okolností a své důkazní pozice rozhodnout, zda účastníka vyloučí nebo ponechá v zadávacím řízení. Účastník rovněž může ztracenou způsobilost obnovit, prokáže-li v průběhu zadávacího řízení, že přijal dostatečná nápravná opatření, pro která odpadl důvod vyloučení.

d) Vyloučení v souvislosti s prokázáním uzavření zakázané dohody

Na rozdíl od vyloučení pro nezpůsobilost, kde musí zadavatel prokázat nezpůsobilost účastníka, v případě uzavření zakázané dohody podle zákona o ochraně hospodářské soutěže[1] stačí zadavateli důvodné podezření a není tedy nutné, aby ho zadavatel dále prokazoval. Zadavateli mohou, jako podklad pro vyloučení, stačit např. nabídky, ze kterých lze vyčíst totožné formulace, technické specifikace, nesrovnalosti či případné chyby.[2]

Pro úplnost doplňujeme rovněž možnost vyloučení účastníka v případě, kdy je účastník akciovou společností a nemá vydané výlučně zaknihované akcie.

Kdy musím vyloučit?

Přestože je předmětné ustanovení zákona koncipováno tak, že většina důvodů pro vyloučení účastníka zadavatelem je spíše fakultativních, zákon také stanovuje v některých specifických případech povinnost vyloučení. Níže si uvádíme případy, kdy se o takovou povinnost jedná.

a) Povinnost vyloučení u vybraného dodavatele

Zadavatel má povinnost vybraného dodavatele vyloučit, pokud

  • údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo nebyly objasněny nebo doplněny;
  • údaje, doklady, vzorky nebo modely neodpovídají skutečnosti;
  • nabízené plnění by vedlo k nedodržování povinností vyplývajících z předpisů práva životního prostředí, sociálních a pracovněprávních předpisů;
  • došlo ke střetu zájmů;
  • došlo k narušení hospodářské soutěže;
  • vybraný dodavatel je akciovou společností a nemá vydány pouze zaknihované akcie.

Z výše uvedeného je zřejmé, že ve vztahu k vybranému dodavateli se právo (možnost) zadavatele vyloučit účastníka zadávacího řízení v některých zákonem stanovených případech mění na povinnost.

b) Střet zájmů

Povinnost vyloučení účastníka je dána také zákonem o střetu zájmů, podle kterého obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář nebo jim ovládaná osoba vlastní podíl, představující alespoň 25%, se nesmí účastnit zadávacích řízení a to ani jak subdodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci. Takového účastníka je tedy zadavatel povinen vyloučit ze zadávacího řízení.

Slovo závěrem

Vyloučení účastníka zadávacího řízení je důležitým nástrojem pro zajištění transparentnosti a spravedlnosti ve veřejných zakázkách. Zatímco v některých případech má zadavatel možnost rozhodnout o vyloučení na základě svého uvážení, v jiných případech je povinen tak učinit dle zákona. Správné posouzení těchto situací je klíčové pro zachování důvěry v proces zadávání veřejných zakázek a pro zajištění, že zakázky budou plněny kvalitně a efektivně. Zadavatel by měl pečlivě zvážit všechny okolnosti, důkladně dokumentovat své rozhodnutí a zajistit transparentní komunikaci s účastníky, aby minimalizoval riziko sporů a zajistil hladký průběh zadávacího řízení.

 

[1] Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže).
[2] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 48 [Vyloučení účastníka zadávacího řízení]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 392.